V roce 2008 jsem si slíbil, že pro každý svůj film natočím alespoň jednu píseň. Našel jsem si svůj nový zvuk, zapojil víc analogových syntetizátorů (samozřejmě v digitální podobě) a začal skládat. První song Pleh vznikl pro stejnomenný film. Podobně znějí i moje nové nahrávky, na kterých průběžně dělám. Ve filmu se objevilo jen torzo, tady je celý track!

Kvalita: 192 kbps / 44.1 kHz / stereo

hopkirQue „Makyo“ (LP)

První sólové album jsem natáčel od roku 2000. Chtěl jsem udělat ucelenou kolekci písniček, která bude mít svůj zvuk i styl. V té době vyšlo CD „Black Market Music“ od Placebo, které jsem měl hodně rád a vůbec to byly zajímavé roky. Makyo v sobě má několik čistě kytarových věcí (Speed, Digital Age, 2 Sinead) a také elektronických kusů (303, Fly In Jar, Confused). V nahrávce Ten figuruje na dvanáctistrunce Thom O’Keefe, můj tehdejší kamarád z USA (kde je mu dnes konec?). Ostatní nástroje a zpěvy (kromě některých samplů) jsem nahrával sám. Nejstarší písní je Fly In Jar, která vznikla už v roce 1998 na mé bývalé příruční Yamaze QY70, nová verze je ale daleko údernější.

Kvalita: 128 kbps / 44.1 kHz / stereo

Celé album v kvalitě 192 kbps / 44.1 kHz / stereo s dvěma bonusy 77, 2 Sinead (R8 Mix) a včetně obalu můžete stahovat zde: hopkirQue – Makyo (LP, 2003) 61 MB. A ještě jedna raritka, pomalá verze písně Ten z roku 2004.

Kvalita: 192 kbps / 44.1 kHz / stereo

hopkirQue „HIP“ (EP)

V prosinci 1999 jsem vydal EP s názevm HIP. Byla to taková první ochutnávka nového stylu po odchodu z 50 Small Trains v roce 1997. Přestože to nejsou první písničky, které v letech 1998-99 vznikly, mělo tohle EP pro mě velkou cenu.

Kvalita: 128 kbps / 44.1 kHz / stereo

Celé EP v kvalitě 192 kbps / 44.1 kHz / stereo bez bonusů ale včetně obalu můžete stahovat zde: hopkirQue – HIP (EP, 1999) 15 MB.

A ještě jedna píseň, kterou jsem napsal už v roce 1998.

Kvalita: 128 kbps / 44.1 kHz / stereo

50 Small Trains „Poppy“ (LP)

Polovina 90. let a The Trains byli mrtví, nebyl důvod si myslet, že se mi je někdy podaří vzkřísit. A tak pomalu začali v jednom z rádií ve východních Čechách probíhat námluvy s Tomášem Peterkou (Heebee Jeebees) a Pavlem Fröde. V rádiu zněli Weezer se svou Buddy Holly a my chtěli postavit super kapelu, která se jim zvukem minimálně přiblíží. Tomáš nakonec z projektu vycouval a tak jsme začali zkoušet s Pavlem ve zkušebně v Heřmánkovicích u Broumova pod hlavičkou 50 Small Trains. Stačilo pár dní a první písnička Sister And Their Saints byla na světě, rychle jsme nazkoušeli další a vyrazili do hradeckého studia Petra Vyšohlída je natočit. Na stejném místě vznikla ještě o pár měsíců později píseň Pelf . Ostatní písničky Pavel míchal v rádiovém studiu. Vydání Poppy, jak jsme svůj debut nazvali (a to jen pár měsíců před tím než U2 vydali album Pop), jsme se už nedočkali a projekt skončil. Za sebou jsme měli koncerty v Praze (Bunkr), Broumově, Trutnově a článek v Rock&Popu.

Kvalita: 192 kbps / 44.1 kHz / stereo

The Trains „Doxa“ (MC)

Na tenhle rok nevzpomínám zrovna s láskou. Fast Blue Mornings se nerealizovalo v podobě, kterou jsem si přál, a tak mě napadlo udělat úplně nový zvuk. Koupil jsem bicí automat od Yamahy (brrrr) a udělal pár divně noisově znějícíh věcí, do kterých jsem zapojil i svou D50. Když už jsem měl dost kusů na celé album, domluvil jsem s rádiem výrobu několika desítek MC kazet a mohlo se natáčet. Fotku na obal mi půjčil Martin Voříšek. Doxa byla také pohřbem The Trains, bye bye.

Kvalita: 192 kbps / 44.1 kHz / stereo

The Trains „Fast Blue Mornings“ (demo)

Po odchodu Martina a Evy z kapely jsem se snažil stůj co stůj The Trains oživit. Trutnov je ale malé město a tak ani Michal Voříšek, Vojta Lábus a Tomáš Rypan nakonec se mnou nepokračovali. Začal jsem skládat sám a živit myšlenku, že poprosím Milana Vokáče časem o nějaké klávesové vyhrávky. A tak vznikly písničky pro Fast Blue Mornings. Vzdálenost mezi Odolenou Vodou a Trutnovem byla ale pro spolupráci s Milanem smrtící a tak zůstalo jen u dema.

Kvalita: 192 kbps / 44.1 kHz / stereo

Jeden z nejlepších roků, ale zároveň dost smutný pro osud The Trains. Martin odešel na civilku do Jánských Lázní, já jezdil roznášet poštu po horách a Eva tuším ještě dodělávala střední. A tak jsme v létě ukončili činnost této sestavy. V té době jsme koncertovali a připravovali se na další nahrávku. Už jsme nechtěli obyčejné demo, toužili jsme po vlastním čtyřstopáku nejlépe od Tascamu. Ale zázraky se nedějí, tak na jednom vypůjčeném sice dvě písně vznikly, ale víc jsme nestihli. Až se prohrabu všemi kazetami, myslím, že pár perel ještě objevím!

Kvalita: 192 kbps / 44.1 kHz / stereo

Při koncertě na festivalu v Trutnově v létě 1992 se k nám poprvé na první tři písně připojila také zpěvačka Eva Hrubá. Pro The Trains to byl svěží vítr, Evě jsme pořídili elektroakustickou basu ze 60. let (struny měla asi centimetr od hmatníku!) a nechali jí do písniček zpívat a brnkat. S Martinem jsme oprášili nahrávky z léta 1991, kdy jsme pracovali na ponurém demu Extinct Souls. Tyhle písničky byly jednoduché a kytarové, přesný opak celého dema. Přidali jsme pár svižnějších a zásadních tracků (One On A Thousand Necks, …Row On, Eleventh Sin, King’s Enclosure, E Chi Veste Morel Secreto Sia) a začali koncertovat. Mimo jiné v téhle době vznikla i nádherná věc Deep Deep Inside, kterou jsem pak o 4 roky později upravil pro 50 Small Trains.

The Trains „Suntorch“ a „Extinct Souls“ (dema)

Když vám je 16, na nic pořádně neumíte hrát, tak se cítíte jako king s každou novou písničkou, která z vás vyleze. S Martinem Voříškem jsme se dali dohromady někdy v roce 1990. Natáčeli jsme nejdřív na španělky, pak jsem si půjčil elektrickou kytaru Jolana, která měla jen dvě struny, někde jsme sehnali virbl a kotel a mohla vzniknou kapela. V prádelně paneláku na Zelené Louce jí Martin pojmenoval Vejtahová šlechta (což vzniklo ze slov vejtahová šachta, u které jsme zkoušeli). Přibrali jsme Marka Větrovského (buben, basa) pak i Jana Semeráka (klávesy) a první torzo The Trains s automatem z Atari 800 XL mohlo vzniknout. Bylo léto 1990. Marek s Honzou odcházejí a přesouváme se i s novým Rolandem R5 do zkušebny k Martinu Trávníčkovi (Strange People, nyní Strange). Do kapely přibyl kytarista Jan Smažinka a Goro se chopil basy. Ve vilce u řeky Úpy vznikla obě první dema (to nulté, nahrávané v trutnovských hudebninách, nepočítám). První se jmenovalo Suntorch.

Kvalita: 192 kbps / 44.1 kHz / stereo

Druhý Honza také odchází a ve třech děláme na Extinct Souls.

Kvalita: 192 kbps / 44.1 kHz / stereo

Tráva byl ale vytížen svou vlastní kapelou, tak jsme to na sklonku roku 1991 zabalili a šli zkoušet ke mě do panelákového pokoje!

Článek o The Trains v Krkonošských novinách (21. březen 1991).